Covid – Výkladového stanovisko k zákazu a omezení sportovní činnosti od 3. 12. 2020

v návaznosti na Usnesení vlády ze dne 30. 11. 1262 (dále jen „Usnesení“) a Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 11. 2020, č. j. MZDR 15757/2020-42/MIN/KAN (dále jen „Mimořádné opatření“) sdělujeme Výkladového stanovisko JUDr. Daniela Viduny, LL.M. ve vztahu k činnostem České unie sportu, z. s.

 

Na základě obou dokumentů jsou s účinností od 03. 12. 2020 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. stanoveny níže uvedené zákazy a omezení, a to jednak v souvislosti s provozem sportovišť (Usnesení) a současně v souvislosti s povinností nosit ochranu dýchacích cest (Mimořádné opatření).

Tentokrát je výklad velmi problematický. V některých ohledech si jednotlivá ustanovení písmen v Usnesení navzájem odporují a Usnesení se v této souvislosti stává v podstatě nepochopitelným. Dle našeho názoru tedy není možné za současné textace Usnesení připravit relevantní výklad skutečně povolených činností.

 

Usnesení omezuje provoz sportovišť v čl. II odst. 3 tak, že:

  1. sportovními svazy organizované́ profesionální́ a amatérské́ soutěže se konají́ bez přítomnosti diváků,
  2. ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště̌, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková́ zařízení, taneční́ studia, posilovny a fitness centra) je možné́ provozovat pouze individuální́ sporty a přítomno v jeden čas muže být nejvýše 10 osob, s výjimkou sportovní́ činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová́ opatření umožnují́,
  3. pro výkon sportovní́ činnosti a přípravy na ni, kterou provádí́ osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské́ nebo jiné obdobné́ činnosti jako přípravu pro sportovní́ akce konané́ v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovní́ akce platí́, že:
  • pro vnitřní́ i venkovní́ přípravu muže na jedné́ sportovní́ ploše být 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobé̌ se společně̌ připravujících sportovců̊,
  • pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření,
  1. pro výkon sportovní činnosti a soutěží amatérských sportovců organizovaných sportovními svazy a přípravy na ně platí, že:
  • pro vnitřní přípravu může na jedné sportovní ploše být 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců, nejvýše však 10 osob,
  • sportovat venku mohou na jedné sportovní ploše nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny,
  • pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření,

5. pro výkon rekreačního sportu platí, že

  • vnitřní sportoviště lze využít nejvýše v počtu 10 osob a zároveň nejvýše 1 osoba na 15 m2,
  • sportovat venku mohou na jedné sportovní ploše nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny,
  • pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření

6.provoz fitness center je umožněn v jejich vnějších i vnitřních prostorech při dodržování rozestupů minimálně 2 metry mezi osobami; ve vnitřních prostorech může být přítomna maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, a skupinové aktivity lze provozovat maximálně v počtu 10 osob; pro šatny, sprchy a toalety provozovatel nastaví režimová opatření; individuální trénink musí být konán v minimálních odstupech 2 metry, s výjimkou vzdálenosti mezi zákazníkem a trenérem.

Provoz bazénů je pak v Usnesení upraven vlastním režimem, a to čl. II odst. 4, dle kterého provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb, tak, že ve venkovních prostorech může být nejvýše 50 osob a ve vnitřních prostorech může být přítomna maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, skupinové aktivity lze provozovat maximálně v počtu 10 osob, saunové ceremoniály a provoz parní sauny jsou zakázány.

 

Shora uvedené Usnesení je však ve vztahu ke sportu nelogické, matoucí, v některých ohledech si navíc jednotlivá ustanovení písmen navzájem odporují a Usnesení se v této souvislosti stává v podstatě nepochopitelným. Dle mého názoru tedy není možné ze současné textace Usnesení připravit relevantní výklad skutečně povolených činností.

 

A. Sportoviště

Pravidla týkající se sportu jsou v čl. II odst. 3 Usnesení rozdělena do jednotlivých „kategorií“ pod písmeny a) – f). Dle této systematiky jsou si tedy pravidla postavena na roveň a nelze tak dovozovat, že by např. pravidla pod písm. a) nebo b) měla přednost před pravidly uvedenými pod písm. d) nebo f). Nastavená pravidla by tak měla být vzájemně slučitelná, což však není případ Usnesení. Např. pravidlo uvedené pod písm. b) jasně stanoví, že ve všech vnitřních sportovištích (Usnesení obsahuje poměrně široký, a navíc demonstrativní, výčet uvažovaných vnitřních prostor staveb) je možné vykonávat pouze individuální sporty, když v jeden čas může být přítomno nejvýše 10 osob. Pokud by toto pravidlo mělo být jakýmsi obecným pravidlem, ze kterého by byly následně vyjmenovány určité výjimky např. k profesionálním sportovcům – písm. c), či neorganizovaným sportovcům – písm. e), pak by systematika Usnesení byla postavena jinak, neboť by takové výjimky měly být zařazeny do „podbodů či odrážek“ k takovému obecnému pravidlu. Takto však Usnesení postaveno není, avšak právě s přihlédnutím ke všem následujícím pravidlům – písm. c) – f) lze konstatovat, že dochází ke stanovení pravidel odlišných od písm. b).

 

„Speciální“ pravidla pak platí pro následující skupiny:

  1. Profesionální sportovci – písm. c): příprava na vnitřním i venkovním sportovišti max. 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců, tedy individuální i kolektivní sport bez stanovení maximálního počtu osob.
  2. Amatérští organizovaní sportovci – písm. d): příprava na vnitřním sportovišti max. 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců maximálně však 10 osob, na venkovních sportovištích na jedné sportovní ploše nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny bez maximálního omezení počtu osob, tedy individuální i kolektivní sport.
  3. Rekreační neorganizovaní sportovci – písm. e): na vnitřních sportovištích maximálně 10 osob a současně maximálně 1 osoba na 15 mvnitřní plochy, na venkovních sportovištích nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny bez maximálního omezení počtu osob, tedy individuální i kolektivní sport.
  4. Fitness centra – písm. f): ve vnitřních i venkovních prostorech rozestupy 2 m, uvnitř maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy a skupinové aktivity maximálně v 10 osobách.

 

Dle mého názoru je nastavením výše uvedených „speciálních“ pravidel zcela vyčerpána množina sportovců. Lze si tedy jen těžko představit skupinu osob, na kterou by v takovém případě dopadla ta „obecná“ pravidla dle písm. b). Vzhledem ke skutečnosti, že však „obecná“ pravidla dle písm. b) (v podstatě všechna vnitřní sportoviště) jsou dána na roveň pravidlům „speciálním“ dle písm. c) – f) a jejich vzájemná slučitelnost je v podstatě nulová, pak nezbývá než se domnívat, že k dané problematice lze přistoupit pouze dvěma způsoby.

 

  1. Primárně je třeba naplnit „obecná“ pravidla nastavená dle písm. b), a tudíž veškerá pravidla pro jednotlivé kategorie dle písm. c) – f) ve vztahu k vnitřním sportovištím nelze v té části, která je v rozporu s pravidly obecnými, aplikovat.
  2. Každá kategorie dle písm. c) – f) bude činnost realizovat dle svých „speciálních“ pravidel, v důsledku čehož se pak (vzhledem k pokrytí celé množiny sportovců těmito „speciálními“ pravidly) k obecným pravidlům dle písm. b) vůbec nepřihlíží a jsou tedy nadbytečnými.

 

Byť ani jedna z variant není dle mého názoru správná a Usnesení by mělo být zcela přeformulováno tak, aby bylo jasné, zřejmé a pochopitelné, jsem názoru, že za dané textace je třeba se přiklonit k variantě druhé, tedy postupovat dle „speciálních“ pravidel pro jednotlivé kategorie, jelikož v opačném případě by naprosto ztratila smysl jejich existence a nebyl by žádný důvod, aby byla vůbec vytvářena.

 

Nejasná jsou rovněž i pravidla pro možné uspořádání amatérských soutěží organizovaných sportovními svazy na vnitřních sportovištích. Byť jsou tyto soutěže explicitně povoleny – čl. II odst. 3 písm. a) Usnesení, tak jejich faktická proveditelnost je v podstatě eliminována pravidly nastavenými Mimořádným opatřením.

 

B. Bazény

V případě režimu bazénu se domnívám, že jsou pravidla nastavena srozumitelněji. V případě venkovních bazénů je jasně dán počet 50 osob. V případě bazénů vnitřních jsou pak dány limity 2, a to:

  1. počtem osob v závislosti na vnitřní rozloze (1 osoba/15m2) a
  2. maximálním počtem osob při skupinové aktivitě – 10 osob.

 

Domnívám se, že ač to není v Usnesení explicitně uvedeno, je možné, aby v jeden čas bylo přítomno v prostorách vnitřního bazénu více skupin, a to až do naplnění maximální možné kapacity počtu osob na metr čtvereční vnitřní plochy. Například pokud bude kapacita bazénu vycházet na 35 osob (dle podmínky výše pod bodem a), pak mohou být přítomny 3 skupiny po 10 osobách (nebo 4 skupiny 9-9-9-8), přičemž je třeba zajistit taková organizační opatření, aby nedocházelo ke vzájemnému kontaktu mezi skupinami.

 

V dané souvislosti by tedy bylo namístě, kdyby tato část Usnesení obsahovala obdobné pravidlo, jako v případě sportovišť – „pro příchod a odchod ze sportoviště̌, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová́ opatření“.

 

C. Ochrana dýchacích cest

Ve vztahu k povinnosti nosit ochranu dýchacích cest je pak Mimořádným opatřením nastaven následující režim. Z obecného zákazu jsou vyjmuti:

 

a,sportovci nebo cvičící osoby:

  • v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. ve venkovních prostorech,

 

  • ve vnitřních i venkovních prostorech, jedná-li se o osoby v době sportovní činnosti a přípravy na ni konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, pokud konají tyto sportovní činnosti v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti;

b, osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště, lázeňských a léčebných bazénů a saun.

 

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že povinností nosit ochranu dýchacích cest není limitován pouze sport na venkovních sportovištích a na vnitřních sportovištích jen profesionální sport a bazény.

V návaznosti na matoucí textaci Usnesení a s přihlédnutím k pravidlům dle Mimořádného opatření je pak zřejmé, že byť Usnesení povoluje pořádání i amatérských soutěží organizovaných sportovními svazy, pak s přihlédnutím k povinnosti užívat na vnitřních sportovištích ochranu dýchacích cest i během sportovní činnosti je jasné, že výkonnostní amatérský sport na vnitřních sportovištích je de facto nerealizovatelný.

 

Závěry:

  1. Ve vztahu k Usnesení není možné činit žádné jednoznačné závěry.
  2. Z povinnosti nosit ochranu dýchacích jsou vyjmuti sportovci nebo cvičící osoby pouze na venkovních sportovištích. V případě vnitřních sportovišť platí výjimka pouze pro profesionální sportovce a bazény.